VESELÝ ŽIVOT

O knize píšu, v které jsou básničky,

když je čtu, od smíchu v očích mám slzičky.

Asi dva roky básně jsem tvořila a psala zážitky,

které jsem prožila.

Třicet let ve vztahu tak to dech bere,

děti i manžel však, někdy mě dere.

Ženy to znají, stejně to mají

a tak mi určitě za pravdu dají.

Bez léků na nervy přežít ty roky,

když děti dělají své první kroky.

S rodinou prožívám veškeré chviličky,

a možná že z nervů vznikly mé básničky.

Máme tři děti, v pubertu dorostly,

z nočníku a plenek moc rychle vyrostly.

V pozdějším věku děti jsem měla

a bůh ví, že dříve rodit jsem chtěla.

Mnohé mé kámošky roky jsou babičky,

no a na základce jsou moje holčičky.

Syn ten je starší, chodí do druháku,

jak správný puberťák život má na háku.

Všechny mé pocity v básních se skrývají

a sílu dále psát vždycky mi dodají.

Básničky v deskách v šuplíku ležely

a moje kámošky jen o nich věděly.

Všechny se smály, stejně to prožily

i ony pubertu dětí svých přežily.

Né každé manželství ustojí krize,

s manželem šťastná jsem díky mé knize.